11. díl – Včelařské jaro

11. díl – Včelařské jaro

11. díl – Včelařské jaro V tomto a  dalších článcích už budeme pomalu detailněji nahlížet do včelařské kuchyně a tím pádem se nevyhneme více odbornějšímu pohledu, konkrétním výrazům včelařské terminologie spojeným s problematikou ošetřování včelstev v průběhu celého roku.

      Včelařské jaro začíná obdobím rozkvětu třešně ptačí. Od této chvíle nastává včelařům několik týdnů intenzivní péče o včelstva. Ta se rozvíjejí velmi bouřlivě a v tuto dobu je rozhodující téměř každý den. Jakékoli zpoždění zásahu do včel se může projevit propuknutím rojové nálady ve včelstvu nebo až vyrojením včelstva. Pokud k vyrojení včelstva dojde, nelze pomýšlet na vytáčení medu a je to pro tento rok ztráta.

     Včelstvo potřebuje na přelomu dubna a května ke svému správnému rozvoji především dostatečný úlový prostor. Silný a nepřetržitý přínos sladiny z kvetoucích rostlin vyvolává u dělnic stavební pud (o včelích pudech jsme psali detailněji v prvním článku seriálu) a musí dostat prostor ve formě stavebních rámků, kde tento pud mohou využít. Je to období, kdy včely velmi ochotně staví a dokáží vystavět velké plochy nových plástů. Nové dílo je bílé (říká se mu "panenské") a převážně se jedná o trubčinu, kterou matka ihned ochotně zaklade. Stavební pud posléze přechází do pudu rozmnožovacího a početní stav včel ve včelstvu prudce narůstá.

     Prudký rozvoj a růst včelstva by bez včelařova zásahu zcela jistě skončil vyrojením. Hlavním opatřením, kterým včelař brání, aby mu matka a část včelstva odlétly, je odebrání plástů s plodem. Tedy oslabení včelstva. K tomuto úkonu je ale třeba správné načasování a včelařova zkušenost. Vše se řídí podle podmínek v přírodě a obecně lze toto opatření směřovat někam do poloviny květu řepky olejky - první hlavní snůšky. Odebrané plásty s plodem se využívají k tvorbě nových oddělků. Samotné odebírání těchto plodových plástů má ovšem také svá pravidla a není vhodné včelstvo oslabit více než je nutné. Zpravidla se na oddělky z jednoho včelstva odebere 1- 2 plásty. Více plástů odebíráme jen ve specifických případech, kdy potřebujeme radikálně zamezit vyrojení. To pak přichází na řadu vyjmutí většího množství plástů nebo i rozdělení včelstva na polovinu, tvorba přelétáku apod. To už ale zabíháme pomalu do podrobností a detailů jednotlivých opatření, které musí mít každý včelař zvládnuté k uspěšnému a správnému ošetřování včelstev.

11. díl – Včelařské jaro       Vratíme se ještě proto jen krátce ke stavebnímu pudu. Co se ve včelstvu vlastně děje? Včely medonosné si vytvářejí materiál pro stavbu plástů sami, což je mezi živočichy spíše ojedinělé. Vosk vzniká ve čtyřech párech voskových žláz umístěných na spodní straně zadečku dělnic. Těmito žlázami vylučované malé hladké šupinky se nazývají "vosková zrcátka". U dělnic jsou tyto voskové žlázy nejvýkonnější mezi 12. až 18. dnem života. Po tomto životním odbobí jim tzv. zaprahnou, ukončí svoji činnost. Pokud je však potřeba, jsou i mnohem starší včely schopny obnovit funkci těchto žláz a začnou produkovat voskové šupinky stejně jako za "mlada". Včely mají tuto schopnost i u jiných oblastí činnosti ve včelstvu. Jsou schopny znovu ve svém těle nastartovat procesy, které vzhledem k jejich věku ustoupily do pozadí a přizpůsobit tak své tělo potřebám včelstva.

     Vosk po vystoupení na povrch těla včely ztuhne a promění se v tenoučké šupinky. Jsou zhruba o velikosti lupů vytvářejících se na příliš suché pokožce hlavy člověka. Takováto výroba stavebního materiálu řízená vlastním tělem je vlastností, která má pro včely nesmírný význam. Včely mohou samy určovat vlastnosti materiálu na stavbu plástů. Můžeme to přirovnat k zedníkovi, který by mezi svými žebry "vypotil" cihly a přitom ještě dokázal podle zvláštních přání zákazníka ovlivnit jejich kvalitu. Šupinky vosku

 

včela po jejich "vypocení" zpracuje kusadly a smíchá je s výměšky svých kusadlových žláz (něco jako přidání slin). Vosk tak dostane správné vlastnosti a včely s ním mohou dobře pracovat. Tento přípravný proces trvá včele asi 4 minuty. Ze 100 g vosku je možné postavit až 8.000 buněk a na těchto 100 g mvosku je zapotřebí přibližně 125.000 voskových šupinek.

     Mimořádně velký výkon v produkci vosku musí vynaložit vyrojené včelstvo při nastěhování do nové dutiny hnízda (úlu, stromu, skalní štěrbině apod.). Včelí roj musí od základu vybudovat všechny plásty nově. To představuje výrobu asi 1.200 g vosku a toto množství se rovná spotřebě asi 7,5 kg medu. Z těchto 1.200 g vosku včely postupně vystaví asi 100.000 buněk. To odopovídá zhruba středně velkému hnízdu. O vosku si můžete přečíst více ZDE.

11. díl – Včelařské jaro      Jaro ale není ve včelstvu jen o stavění plástů. Všechno probíhá překotně na všech úrovních. Matka klade až 2.000 vajíček denně. Líhnou se nové a nové včely. Objem práce a různých činností ve včelstvu roste ruku v ruce s dary přírody v tomto období. Je to čas plný hojnosti, který trvá ale jen krátce. Zhruba 2 až 3 měsíce. Je potřeba nanosit zásoby na příští zimu. Možná se to zdá být příliš brzy, ale jaro je v tomto ohledu nejjistější období a včely to moc dobře ví. To si ale necháme na později. V příštím článku budeme pokračovat zejména jarními činnostmi včelaře.