rok 2020

Páteční včelařské posezení – březen 2020

První pátek v březnu jsme se slétli do penzionu V Zátiší u př. Hasala v Bernově a účast byla více než hojná! Bylo nás více jak 30 a kromě včelařů se účastnil i včelařský dorost – dcery př. Hladkého, které se pochlubily nádherně namalovanými nástavky.  Hlavní přednášku měl dlouholetý včelař, bývalý učitel a předseda ZO Božičany př. Baránek. Ve svém příspěvku se podrobně věnoval celému včelařskému roku a zvláště problematice ošetřování včelstev proti varroáze a chovu matek.

Páteční včelařské posezení – březen 2020          Páteční včelařské posezení – březen 2020

Při ošetřování včelstev je př. Baránek zastáncem spíše tradičního způsobu ošetřování, ale také celoročního monitoringu a průběžného využívání kyselin. Jen podzimní ošetřování totiž nestačí a pokud v průběhu sezóny včelař neošetřuje a neví,  jak na tom včelstva jsou, pak se většinou v zimě či na jaře diví, že jsou úly prázdné.  Již od jara používá odpařovač kyseliny kulatý, který je v nabídce řady včelích obchodů v ceně od 50 do 80,- Kč. Při podzimním ošetřování používá vyvíječ s Acetonem. Pro prevenci dalších nemocí a zachování dobrého zdravotního stavu včelstev je pak důležitá čistota a dezinfekce úlů. Proto je nutné přemýšlet i nad materiály které lze účinně čistit a dezinfikovat. U dřevěných úlů je velmi výhodné jejich parafinování.    

Dále př. Baránek  zdůraznil význam chovu matek a jejich výměny ideálně po 3 letech. Krátce představil svoji medu tvorby oddělků a chovu matek a zdůraznil nutnost stálého podněcování při jejich chovu. Matky vždy značí a střídavě každý rok zastřihává jedno z křídel, aby vždy dokázal určit stáří matky. Přinesl ukázat také své plemenáče, ve kterých chová oddělky a přes zimu v nich má rezervní matky. Velmi důležitý je i včasný chov trubců, aby bylo zajištěno kvalitní oplození matek na snubním proletu.  

Diskuse se také  vedla o teplé či studené stavbě, kdy u teplé stavby z důvodu špatné cirkulace vzduchu téměř vždy plesniví krajní rámky. Z tohoto důvodu je výhodnější studená stavba. Tématem byl také častější výskyt melecitózního medu a nutnost ho vždy včas ze včelstev dostat, jelikož by na něm nebyly schopny přezimovat. Stálým tématem je také pylová snůška a případné náhrady, ale v současné době není nic vhodného na trhu. Opět je důležité, aby byla v přírodě zachována druhová pestrost, s níž mohou pomoci  také včelaři, když budou vysazovat vhodné dřevy ve svém okolí.

Páteční včelařské posezení – březen 2020

Informací a témat bylo stále hodně, ale  čas rychle utíkal. V závěru jsme př. Baránkovu velmi poděkovali a obdržel také jako dárek a ocenění  sošku sv. Ambrože od našeho řezbáře př. Petra Hrachovce, s přáním pevného zdraví a štěstí do dalších let a to i jeho včelkám.

     Děkujeme také paní Geislerové, která připravila a přinesla ukázat asi 4 druhy svíček, které máme možnost využít jako prezenty na našich akcích.

     Po přednášce se začalo živě diskutovat i o dalších aktuálních tématech a naplánovali jsme také dubnové posezení, na které  bychom rádi pozvali opět př. Ševčíka.

-MH-

Výlet do Prahy na přednášku

Výlet do Prahy na přednášku

      Ve čtvrtek 20. února 2020 se skupina šesti aktivních členů našeho spolku, včelařů „toužících po vědění a neustálém samovzdělávání“, vydala na přednášku, kterou v rámci tradičního cyklu přednášek pro včelaře i veřejnost pořádá Pracovní společnost nástavkových včelařů z.s. (PSNV), Včelařský spolek pro Prahu 6 a 7, z.s.  a sdružení Hradčanské včely. Přednášky probíhají v Goethe-Institutu, na Masarykově nábřeží 32, na Praze 1.  

Tentokrát byl přednášejícím př. Jiří Marx, dlouholetý včelař a současně stomatolog. Ve své přednášce se nejprve věnoval vedení včelstev během roku s důrazem na jejich zdravotní stav v průběhu sezony a vliv zásob na jejich chování. Ve druhé části přednášky pak promluvil o chovu matek z vajíček, volné stavbě, medné komoře, atd.

     V úvodu se př. Jirka Marx stručně představil a seznámil účastníky s tím, kde a jak včelaří.  Začínal včelařit se třemi úly, dále pak chov postupně rozšiřoval a v současnosti disponuje pěti stanovišti ve třech krajích na Jičínsku a v Podkrkonoší. Dnes se zaměřuje na alternativní přístup ke včelaření (nejblíže jeho srdci je, myslím, hnutí Šance pro včely !!!) a věnuje se i chovu matek.

     Jako první vyzdvihl to, co mělo zásadní význam pro jeho přístup ke včelaření. A jak už to tak bývá, byla to náhodná setkání s neobyčejnými lidmi. V jeho případě to byli a jsou, mimo jiných, včelaři J. Nymsa, J. Hrdlička, J. Havelka, L. Dvorský a další přátelé včelaři.

     Po úvodu přednesl př. Marx základní otázku: PROČ VČELY V PŘÍRODĚ FUNGUJÍ A PROČ U NÁS, VČELAŘŮ NE ? Vychází ze zjištění, že v přírodě včely umí úspěšně přežít cca10 i více let bez zásahu člověka, bez jeho „pomoci“. Ovšem, pokud takováto včelstva přeneseme do lidské „péče“, zpravidla odcházejí. I když je navíc ještě preventivně přeléčíme. Proč tomu tak asi je? Je zřejmé, že tento přístup nefunguje. Příroda zná pojem přírodní rovnováha a ta je velmi křehká. Tu včelař svými zásahy jednoznačně porušuje!!!

     Co znají včely z přírody od nepaměti?

  • zásoby mají vlastní, a to po celou sezonu v dostatečném množství, které potřebují pro přežití
  • genetika je místní, nepřenesená odkudkoliv, z toho vyplývá neporušená imunita
  • zásahy včelaře - žádné!

     Zásahy včelaře, přispívající k porušení imunity včelstev a zhoršující se vlivy prostředí, mohou za rozdíly mezi přirozeně a námi chovanými včelami.

     Jaké ty rozdíly jsou?

  • vzájemné vzdálenosti včelstev v přírodě v porovnání s námi chovanými včelstvy – včelaři často volí řadové uspořádání úlů
  • úlový prostor je v přírodě daný, neměnný, s přirozenou stavbou plástů – naopak včelař zasahuje vlastně do všeho - přehazování nástavků, umístnění rámků, zebrování, mezistěny (nepřirozená stavba buněk), včelí mezera (problematické vyživování plodu, nevyužití potenciálu krmiček), zásahy do plodiště (jeho narušování), odstraňování voskových můstků (komunikace a klimatizace), apod…
  • rozdíly ve výživě - včelařem dodávaná náhrada a její podávání v nesprávný termín, i v nevhodném množství mají navazující souvislosti. V přírodě mají včely největší zásoby v červnu. V tomto období je zakládána zimní generace dlouhověkých včel rozhodující pro přežití a zimování. My děláme to, že v tomto rozhodujícím období vytáčíme med. Včely následně hladoví, stresují se, začnou opět shánět zásoby, nastává čas slídění, zalétávání, loupeží a s tím spojený přenos roztočů, nežádoucích virů a bakterií- infekční tlak se tak automaticky zvyšuje. Matky se následně opět rozplodují a pak včas plodování neukončují – nabízí se tak další nové období pro rozvoj roztočů, resp. přenos virů.…

         Včelař tedy může ovlivnit:

  • výběr stanoviště - rozptýlit úly od sebe, pestrá pastva.
  • Genetiku  

    -má být místní, převoz včelstev, je jednou z příčin našich problémů, přispívá k  rozšiřování patogenů.
    -samočistící schopnost (grooming) - schopnost včel se přirozeně zbavovat roztoče jeho poškozováním v určité době výskytu (geny groomingu se aktivují teprve v době, kdy se už roztoč nemůže bránit schováním v buňkách). Tedy, když včely neplodují a roztoč se dále nemá kde množit.
    -přirozenou obranou včel je rojení (nebo námi tvorba oddělků), vzniká plodová přestávka, ředění infekčního tlaku
    -včasné ukončení plodování (nemožnost dalšího rozmnožování roztoče, příprava včel na zimu - včely se šetří a neopotřebovávají se)
    -schopnost VSH - včely rozpoznávají roztočem napadené plodové buňky, otevírají je předčasně, vykusují, kukly vytahují, roztoč nemá možnost dokončit vývoj
    -schopnost včel v plodišti zvýšit teplotu na úroveň, která roztoče v buňkách poškozuje, nebo  mu snižuje schopnost dalšího rozmnožování – neplodné samičky

  • úlový prostor - respektovat přirozené aspekty a potřeby včel bez zbytečných zásahů včelařem - dostatečný prostor, volná stavba, medná komora, včelí mezera a další …
  • vytáčení medu – resp. jeho odebírání - jeden z hlavních důvodů úhynů, a to je následný HLAD
  • krmení - jeho kvalita (med je přirozená plnohodnotná potrava, zimování na medu, medná komora), i doba doplňování zásob (množství zásob jak do zimy, tak po celý rok). Vytáčet pokud možno, co nejpozději. Tedy až když je vytvořena zimní generace včel, která je vychovávána na přirozeném medu.
  • léčení - v chovu využívat pravidelný monitoring. Od jara sledovat přirozený spad roztočů, zejména pak výskyt včel i trubců, napadených virem deformovaných křídel, s okamžitým léčebným zásahem, např. kyselinou mravenčí 60/85, a to s účinností cca 2 týdny. Eliminují se tím již poškozené mladušky, ty odejdou mimo úl, neroznáší tím dále infekci, zejména nosema cerane, nosema apis. Sníží se početnost roztoče, jak na včelách, tak v buňkách. Vyvolá se čistící pud včel. Tzv. léčení tvrdou chemií s sebou přináší prokazatelnou rezistenci roztočů!!! 
  • Úlová váha - měla by být nezbytnou součástí vybavení každého včelaře. Lze s ní dobře sledovat vývoj včelstva během celého roku, plánovat potřebné zásahy, a to bez zásahů zbytečných.

Ve své přednášce př. Marx také připomněl tzv. Zákon česna.  Včely přirozeně ukládají pyl co nejblíže k česnu. Za ním následují plásty s plodem. A až v zadu, nebo nahoře, včely ukládají své zásoby (co nejdále od případných predátorů). Včely v přírodě na svém přirozeném díle v zásadě staví studenou stavbou (plodové těleso je vždy u vzduchu a ve spojení se zásobami. Dělničí buňky vždy uprostřed. Trubčí buňky staví vždy na okraji plástu. Proč? Je tam pro trubčí vývoj potřebná nižší teplota. Což má souvislost s výskytem a atraktivitou i pro rozmnožování roztoče, který tyto buňky preferuje. (poznámka, přirozeně se v úlech vyskytuje cca 10 – 30 % trubčiny)

Ve druhé části přednášky se věnoval chovu matek.   Ideálním časem pro odchov matek je měsíc květen. Doporučuje rozmnožovat „to“, co přežije, a „to“, co ukáže své dobré vlastnosti. Nejvhodnější z hlediska genetiky je vlastní včelnice, nebo blízké okolí.

      Možnosti odchovu matek:

  • rojové matečníky – záruka nejlepší genetiky po matce (metodu ve svém odchovu praktikuje úspěšně M. Havelka). Matky, resp. Vajíčka, jsou od prvopočátku krmeny mateří kašičkou zcela přirozeně. Matky z takovýchto matečníků mají aktivovaných nejvíce vaječných rourek. Z toho následně vyplývá jejich výkonnost v kladení (uvádí se až cca 4000 /den). A současně i jejich životnost (5 let není výjimkou).  
  • matečníky z tiché výměny – srovnatelné s rojovými matečníky – záruka genetiky po matce.
  • matečníky nouzové – včely si je narazí opravdu v jakési poslední nouzi z pudu sebezáchovy. U matek z takovýchto matečníků se nedrží původní vlastnosti genetiky matek, převládají nevyrovnané vlastnosti.  Matky z nich jsou málo životaschopné, nevýkonné, krátkověké (z takovýchto matečníků se tvoří tzv. oddělky „na prasáka“). Nelze doporučit!
  • larvení/přelarvování – nejprve se udělá osiřelec, nebo tzv. startér. Po 9-ti dnech se vylámou naražené nouzové matečníky (využijí se na následné zhodnocení mateří kašičky z nich). Na připravenou lištu se přenášejí jedno až tří denní larvičky na mateří kašičku. Po naražení matečníků se buďto jako otevřené, nebo zavřené dále využívají k dochování. Proč nepřelarvovat? Matky bývají málo výkonné (cca 1500-2000 /den), délka života také nižší. Je to dáno délkou krmení larviček mateří kašičkou …
  • přenos štěpem – velmi vhodná metoda! Stačí udělat dvourámkový oddělek, tzv. startér (nedoporučuje dělat sběrný oddělek z různých úlů – je tam pak nesoulad genetiky a nebezpečí přenosu nemocí…). Nechat týden osiřet. Po týdnu vylámat nouzové matečníky. Z vybraného plodového plástu vyříznout štěp s vajíčky. Ty upravit na lištu, a vložit do startéru k rozchování. Po cca 2-3 dnech rozchovanou lištu i s obsednutými včelami přenést do medníku silného včelstva  (samozřejmě nad mateří mřížku). Mladušky ze spodku úlu se postupně natáhnou do medníku k dochování. Startér se musí po celou dobu zakrmovat medovým roztokem. Po zavíčkování matečníků se musí zaklíckovat, dále se zužitkují  podle potřeby.

Přednáška na výše uvedená témata byla se zájmem všech zúčastněných pochvalně hodnocena! Bude inspirací i pro vedení našich včelstev u nás pod Krušnými horami …

Za ZO Nejdek Cvikl Jan                                                                                             

Stručná informace z výroční členské schůze 2020


 

V sobotu dne 8. 2. 2020 se konala v nejdecké kinokavárně Výroční členská schůze ČSV ZO Nejdek, kterou jsme spojili s odevzdání vzorků zimní měli  k vyšetření na varroázu. Tato forma a termín počátkem února se nám již osvědčil v loňském roce, kdy v jednom termínu většina členů současně vzorky odevzdá. Tím je ulehčena práce především zdravotníkovi, který musí vše následně zpracovat v CIS a vzorky odevzdat na KVS. Včelaři si také mohou objednat léčiva na následující sezónu a společnou objednávku musí zdravotník také administrativně zpracovat přes CIS.

Schůzi oficiálně zahájil předseda Roman Geisler, který přivítal nejen všechny členy spolku, ale také  vzácného hosta - starostku Nejdku paní Ludmilu Vocelkovou, která v krátkém vystoupení poděkovala za pozvání, ocenila práci včelařů i spolku a představila v několika větách plány města do budoucnosti. Následně předseda seznámil členy s programem výroční členské schůze.  Následovaly zprávy o činnosti spolku, o jeho hospodaření, o zdravotním stavu včelstev a zpráva kontrolní komise. Byli představeni také noví členové, kteří byli přijati v průběhu roku 2019. Zájem včelařit má 5 nových členů a věříme, že je bude včelaření opravdu bavit a aktivně se zapojí do další činnosti našeho spolku. Bohužel na druhé straně nás ať již dobrovolně či natrvalo opustili 4 členové. Uplynulý rok byl o něco lepší z pohledu výnosu medu než rok 2018, přesto ho nelze považovat za zvlášť vydařený. Opět se na některých místech vyskytla medovice a někteří včelaři přišli koncem sezóny také o část svých včelstev. Příčin může být více, ale pravděpodobně to zapříčinily viry spojené s roztočem Varroa.

Vzhledem k tomu že letošní výroční schůze byla také volební, končící výbor zhodnotil svou práci za uplynulých 5 let a připomněl řadu zásadních momentů, které spolek musel v tomto řešit. Ať již se jednalo o změnu registrace z občanského sdružení na spolek, či práce v systému CIS, zavedení platby členských příspěvků a výplaty dotací přes účet, až po změny v organizaci ošetřování včelstev a účasti na řadě vlastních či jiných včelařských akcí. Následovala řada bodů, které bylo třeba se členy projednat a odhlasovat, zejména volba nového výboru, důvěrníků a zástupců na okresní konferenci. Někteří členové výboru se již nechtěli v následujícím období na vedení spolku spolupodílet a tak byli osloveni noví členové, kteří tuto výzvu přijali. Věříme, že nejen v tomto roce, ale po celé funkční období se nám bude dařit, posuneme některé věci kupředu a ku prospěchu všech členů. I nadále si budou členové vzájemně pomáhat a informovat se o nových poznatcích v oboru. K tomu nám velmi dobře slouží jak internetové stránky, tak pravidelná páteční posezení.

Jménem výboru přeji všem členům spolu a jejich včelkám pevné zdraví a hodně štěstí.

Za výbor ZO Nejdek Mgr. Miroslav Hrachovec

 

Jaký byl včelařský bál ve Velichově

V soboru 25.1.2020 jsme přijali pozvání na včlelařský bál v hospoedě "U lípy" ve Velichově za obcí Kyselka. Z Nejdku vyrazilo několik včelařů společně se svými manželkami. Bál slavnostně zahájil v pěkně vyzdobeném sále př. Bitman. K tanci a polechu hrál 

"Luboš Víšek band“.

Jaký byl včelařský bál ve Velichově Jaký byl včelařský bál ve Velichově

Mezi hudebním programem jsme předali př. Jozefu Šefčíkovi sošku svatého Ambrože za jeho dlouholetou činnost pro včelaře, a byl tím velice potěšen a překvapen. Také se nám líbil způsob provedení tomboly, do které jsme přispěli několika cenami. V tombole bylo velké množství různých cen, hlavně včelařské, např. úly, rojáky, přířezy na rámky, med, medovina a mnoho dalších.

Jaký byl včelařský bál ve Velichově      Jaký byl včelařský bál ve Velichově

Celý večer panovala dobrá nálada s hudbou i tancem a všichni byli spokojeni. Včelaři z Velichova chtějí i příští rok včelařský bál zopakovat, tak již nyní se těšímě a jsou vítání i další včelaři.

S pozdravem Petr Hrachovec.