U česna a před česnem úlu
K čemu jen přirovnat česno, máme-li na mysli to, co můžeme u něj pozorovat a nač z pozorování usuzovat? Kdyby se při pozorování uplatnil jen zrak a sluch, připomínalo by česno poněkud obrazovku, na níž se určitými znaky zachycuje stav včelstev. Jenže při pozorování se neuplatňuje jen zrak a sluch, ale velmi často i čich. Pečlivé pozorování u česna ušetří leckterý zbytečný zásah nebo práci i třeba nepříjemná překvapení způsobená zanedbáním nutného zásahu. Co všechno můžeme vidět u česna a před česnem úlu?
V zimě
Mrtvolky včel, vlastně jen zadečky bez hrudi před úlem. |
Sýkorky ťukáním zobáčkem na úl nebo leták lákají včely ven, hruď polykají, zadečky nechávají. Musíme odlákat sýkorky nebo jim zabránit v přístupu k česnu. |
Vlhko nebo jinovatka v česnu v druhé polovině zimy. |
Včelstvo pravděpodobně ploduje. Včely se nutí i vylétat z úlu a shánět vodu. |
Rovnoměrné šumění, slyšitelnější za větších mrazů. |
Vše v pořádku. |
Silné šumění až hučení v listopadu nebo za mírné zimy. |
Včelstvo příliš zúženo a zatepleno, Uvolnit uteplivky, rozšířit česno (ne zvýšit). |
Nepravidelné šumění, zvuky různých výšek, podobající se kvílení, celkový neklid. |
Včelstvo pravděpodobně osiřelé. |
Nárazové hučení, objevující se nepravidelně při vyrovnaných teplotách. |
Myš nebo rejsek v úlu. Pozná se podle zbytků na dně: myš podle rozkousaného voští, zbytků včel, rejsek podle „umělecky“ vykousaných měkkých částí hrudi. Opatrně otevřete úl, myš uteče, snížit česno na 6 mm. |
Pachy myšiny, včelstvo je často neklidné. |
Myš v úlu. |
Jemná vůně vosku (chladná vůně ) z česna. |
Včelstvo v pořádku. |
První prolet
Včely vzlétají po krátkém obletu česna vysoko do vzduchu, vypouštějí výkaly, které dopadají na zem se zvukem velkých kapek řídkého deště. Včely začínají hned uklízet úl (vynášejí mrtvolky). |
Včelstvo je v pořádku. |
Včely vycházejí z česna obtížně, jakoby shrbené, zadečky naduřelé, pouštějí výkaly už v česně, na letáku nebo na přední stěně úlu. |
Úplavice nebo její začátek. |
Včely pobíhají neklidně kolem česna, po čelní stěně úlu, jsou neklidné. |
Osiřelost, zúžit česno! |
U česna tohoto včelstva je čilí ruch, včely značně létají do pozdních odpoledních hodin. |
Včelstvo je olupováno, osiřelec se nebrání, k večeru bude úl prázdný, na dně zůstane vosková drť a něco mrtvých včel. |
Včely dobíhají na okraj letáku, nevyletují, padají k zemi, tam poskakují a shlukují se do malých chumáčků. |
Roztočová nákaza. |
Nevyletují, ale uslyšíme je při poklepu na úl hadičkou zastrčenou do česna (druhý konec do ucha) nebo je vidíme za okénkem. |
Včelstvo sedí vzadu, teplý venkovní vzduch k němu nepronikl. Létá-li většina včelstev, vylákáme je opatrným vdechováním teplého vzduchu do česna. |
Předjaří a jaro
Včely přilétají s rousky pylu na třetím páru nohou. |
Všímáme si barvy rousků pylu, podle barvy můžeme určit, které květy navštěvují. |
Přiletují se zadečky dolů schýlenými, těžké dopadají na přední stěnu úlu, před úl, pod leták. Orosené česno i kalužinka vody v česnu a před česnem na letáku zrána. |
Těžké včely při dobré snůšce. |
Silný let v ranních nebo odpoledních hodinách, včely jsou těžké, nenosí však pyl. |
Snůška medovice. |
Silný let v poledních hodinách, komíhavý a krouživý let. |
Prolet mladušek, orientace mladušek na úl. |
Vytahaný plod na letáku, larvy, kukly i téměř vyvinuté včely. |
Zachlazení plod nebo hlad, někdy obojí. Zúžit, uteplit, dodat zásoby. |
Větší množství mrtvých nebo hynoucích, svíjejících ze včel před úl. |
Otrava včel způsobená poprachem nebo postřikem rostlin (porostů). |
Vůně z česna. |
Podle ní je možno poznat zdroj snůšky, velmi dobře při větší snůšce z vrb, jív, ovocných stromů, řepky později z lípy. „Teplá“ vůně, která bývá přirovnávaná k vůni pečícího se chleba-včelstvo silně ploduje. |
V česnu včely s hlavičkami ven, přiskakující nebo pobíhající k přiletujícím včelám. |
Strážkyně česna hlídají, tykadla pomáhají k zajištění včel vlastního nebo cizího včelstva. |
Včely s hlavičkami k česnu, ohnuté zadečky, intenzivní mávání křidélky. |
Větrající včely. |
Včely s hlavičkami k česnu, mávající křidélky, zadeček zdvižený, jako mírně prohnutý, na jeho konci světlá ploška. |
Včely „vysílající“ vůni včelstva, světlá ploška je vonná žláza. |
Léto a konec léta
Včely visí v chumáčku na letáku i na přední stěně úlu. |
„Vyléhající“ včely v době, kdy skončila snůška nebo ve snůšce, když jsou plásty v medovníku zaplněny medem. V druhém případě odebrat med. |
Nápadně slabý let včel u některého včelstva, včely dorážejí ojediněle na pozorovatele u úlu. |
Včelstvo se chystá k rojení. Prohlédnout a učinit příslušné opatření nebo se připravit na rojení. |
Včely se hrnou z úlu proudem, celý houf létá krouživě i kolísavě před úlem, postupně se vzdaluje a vznáší. |
Včelstvo se rojí. |
K česnu přiletují jednotlivé včely, snaží se dostat do úlu stranou česna. Strážkyně k nim přiskakují, napadají je. |
Slídění cizích včel po skončení snůšky nebo v období bez snůšky. Je třeba ihned zúžit česno. |
Včely přiletují houfně k česnu, vnikají do úlu, na letáku i na zemi před úlem boje, vířivý pohyb bojujících včel, včely bodavé, mrtvolky ve velkém množství před úlem. |
Loupež-opatření k jejímu tlumení a likvidaci. |
Na letáku vyházený trubčí plod, včely vyhánějí trubce. |
Není nebo skončila snůška. |
Volně převzato z „Včelařský magazín 1967“