Český svaz včelařů, z.s.
základní organizace Nejdek

Od dubna 2019 je ÚSKVBL pod registračním číslem 96/024/19-C zaregistrován léčivý přípravek Gabon Flum 4 mg. Jedná se o kontaktní antiparazitikum určené k léčení včel proti varroáze, a to zejména k ochraně zimní generace včel v podletí, tj. v době, kdy je ve včelstvu zavíčkovaný plod. Nepoužívá se v době, kdy je ve včelstvu přítomen konzumní med. Jeden proužek Gabonu Flum 4 obsahuje 4 mg flumethrinu.  Účinná látka difunduje na povrch proužku, odkud se dostává na těla včel, zdržujících se na proužku. Dále se rovnoměrně roznáší na ostatní včely vzájemným kontaktem. Roztoči jsou zasaženi při styku s účinnou látkou na povrchu včel. Proužky se zavěšují na háčky mezi plodové plásty do rozšířené uličky symetricky ke středu plodového tělesa a ponechávají se ve včelstvu po dobu 24 dní, maximálně 30 dní. Dávkování je 2 pásky na jeden plodový nástavek a jeden pásek na další nástavek. Přípravek je dostupný na veterinární předpis a členové spolku si jej mohou objednat v rámci hromadné objednávky přes našeho zdravotníka.

Vážené včelařky, vážení včelaři,

jaro je zde a s ním i VI. ročník projektu COLOSS: Monitoring úspěšnosti zimování včelstev.

Letošní dotazník se od toho loňského příliš neliší, vyplňovat jej můžete zde do 20. května 2019.

V letošním roce máme opět několik novinek:

Sledujte nás na Facebooku! Budeme tam prezentovat aktuality související s projektem i novinky z vědy.
Po skončení letošního monitoringu vybereme 40 respondentů, kterým ve spolupráci s Výzkumným ústavem veterinární medicíny zdarma vyšetříme včelstva na přítomnost viróz, detaily čtěte zde.
Umístili jsme na web Publikace, které v souvislosti s projektem vyšly. Máte je volně k dispozici.
Připravili jsme novou prezentaci projektu, můžete se na ni podívat na www.coloss.cz/story. Do grafů lze klikat, v mapách můžete přibližovat, k tomu máme fotky a stručné komentáře.

Informujte své kolegy o probíhajícím sběru dat, pověste tento text na web Vašeho spolku!

Děkujeme za spolupráci a těšíme se na Vaše vyplněné dotazníky

S pozdravem

Jiří Danihlík

Koordinátor projektu

www.coloss.cz

monitoring.vcely@gmail.com

Viru deformovaných křídel (DWV) jsou v posledních letech přičítány úhyny včelstev po celém světě. Za rozšířením virulentních variant viru stojí kleštík včelí (Varroa destructor), který je přenašečem viru a sám má z jeho přítomnosti výhody. Nové výzkumy ukazují, že odstranění kleštíků ze včelstva nebrání DWV v množení, což ohrožuje hlavně zimní generaci včel. I včelstva zbavená roztočů tak mohou uhynout. Pomalu a plíživě, bez zjevných klinických příznaků

Zajímavý článek Štěpánky Dlouhé byl dne 28.3.2019 zveřejněn na stránkách http://www.vcelarisobe.cz/, kde si ho může přečíst ZDE

Zdroj. http://www.vcelarisobe.cz/2019/03/dwv-tichym-zabijakem-vcel/

Nejen účastníci projektu Coloss se mohou seznámit s výsledky tohoto projektu za období 2017/18. Na jaře letošního roku měli možnost včelaři v ČR vyplnit dotazník již pátého ročníku projektu COLOSS: Monitoring úspěšnosti zimování včelstev. Letošního ročníku se zúčastnilo 1181 včelařů z celé ČR (tj. přibližně 2 % registrovaných včelařů v ČR), ztráty činily 13 % včelstev.

Více si může přečíst ZDE

Vážené včelařky, vážení včelaři,

spustili jsme již V. ročník projektu COLOSS: Monitoring úspěšnosti zimování včelstev, letošní dotazník s celkem 34 otázkami můžete vyplnit zde, odpovědi sbíráme do 31. května 2018!

Z různých míst republiky se k nám dostávají informace o rozsáhlých úhynech, věnujte tedy prosím 10-15 minut svého času k vyplnění dotazníku, díky Vašim odpovědím budeme moci tyto regiony hlouběji zkoumat. Dotazník je samozřejmě anonymní, takže se nemáte čeho obávat.

V dotazníku jsou také nové otázky, které jsou zařazeny na Váš popud - ztráty oddělků, monitoring otrav včel či dostupnost a vydatnost snůšek. Analýzy, které z dat počítáme, jsou závislé na dostatečném počtu odpovědí, proto prosím rozšiřte tento e-mail mezi další včelaře, aby se povědomí  o studii dostalo mezi širokou včelařskou veřejnost. Děláme to pro sebe!

Podívejte se i na webové stránky projektu, máme pro Vás několik novinek:

mapa hustoty zavčelení za rok 2017 (dle dat z MZe)

mapa ztrát včelstev z oblastí, z nichž máme informace o alespoň 2 % registrovaných včelstvech

významných zdrojů snůšek, v daných letech

výskytu pokálených včelstev z oblastí, z nichž máme informace o alespoň 2 % registrovaných včelstvech

Tyto a další výsledky pak najdete na webu projektu v sekci výsledky.

Pro Ty, kteří by chtěli projekt prezentovat na včelařském setkání máme volně šiřitelnou prezentaci a také bannery pro umístění na Vaše webové stránky, vše najdete v sekci ke stažení.

Děkujeme za Vaši spolupráci a těšíme se na Vaše odpovědi

S pozdravem

Jiří Danihlík

hlavní koordinátor projektu

www.coloss.cz

monitoring.vcely@gmail.com

V oběžníku č. 1/2017 ČSV byl zveřejněn seznam aktuálních registrovaných veterinárních léčivých přípravků pro léčení včel, který si můžete prohlédnout také ZDE

Nejen účastníci projektu Coloss se mohou seznámit s výsledky tohoto projektu za období 2016/17.

Vážené včelařky, vážení včelaři,

děkujeme, že jste se zúčastnil/a letošního ročníku projektu COLOSS: Monitoring úspěšnosti zimování včelstev.

Na tomto odkazu si můžete stáhnout a přečíst Zpravodaj, v němž se dozvíte:

o publikování článku s prvními výsledky v Moderním včelaři 7/2017 a na webu projektu;
o chystané konferenci v Olomouci dne 11. listopadu;
o možném dalším využití měněných včelích matek;
o varování před varroózou

Příjemné čtení a úspěšnou sezónu přeje

Jiří Danihlík

V posledních dvou desetiletích nebyl v oblasti vývoje nových léčiv proti varroáze učiněn žádný zásadní objev. Většina léků je postavena na dostupných akaricidech, jakými jsou např. amitraz, tau-fluvalinát. Ani použití tzv. „přírodních látek“, jakými jsou kyselina mravenčí, kyselina šťavelová nebo tymol, nemělo zásadní vliv na změnu epizootologické situace k lepšímu.

Dne 16.3.2017 byla zveřejněna patentová přihláška (WO2017/042240 A1) týmu německých výzkumníků (dr. Peter Rosenkranz a dr. Betina Ziegelmann), kteří přišli s převratným objevem, který ukazuje, že sloučeniny lithia mohou mít velmi silné akaricidní účinky na roztoče Varroa destructor, srovnatelné s u nás nejvíce účinnou látkou, tj. amitrazem. Je zajímavé se podívat, jak vůbec k tomuto objevu došlo. Tým zmíněných vědců se snažil o nový přístup v léčbě varroázy metodou zavedení molekul RNA, které by byly pro V. destructor letální. Když však použili RNA, která nebyla specifická pro V. destructor a tudíž její podání nemělo způsobit úhyn roztočů, zjistili, že roztoči hynou stejně jako ve skupině pokusné. Z tohoto závěru bylo patrné, že vlastní RNA není to, co V. destructor zabíjí. Jako jedna ze sloučenin, která se používá při zmíněné metodě, je chlorid lithný. Při jeho samotném použití došlo v pokusné skupině k úhynu většiny roztočů.

Velice zajímavý je i způsob podání – chlorid lithný byl aplikován včelám v cukerném roztoku. Přechází do hemolymfy včel, přičemž roztoč V. destructor s ním přichází do kontaktu sáním hemolymfy. Z tohoto pohledu se jedná o zcela unikátní způsob aplikace, který se od ostatních látek používaných k léčbě varroázy zásadně liší. Způsobu aplikace odpovídá i doba, za kterou se účinek projeví. K největšímu spadu docházelo až 3 den po podání.

Během experimentů, uvedených ve zmíněné PCT přihlášce, byla testována i toxicita. Byla zjištěna zanedbatelná toxicita pro dospělé včely, avšak v případě plodu byly toxické účinky chloridu lithného zaznamenány. Předkladatelé patentové přihlášky však testovali i další látky s obsahem lithia, mj. uhličitan lithný, octan lithný atd. Tyto sloučeniny se lišily v účinnosti, ale také v toxicitě.

Závěrem lze konstatovat několik skutečností. Sloučeniny lithia mohou být velmi nadějnými akaricidy, které mohou znamenat významný posun v léčbě varroázy. Výzkumy provedené německými vědci ukázaly cestu, avšak praktické využití bude vyžadovat další důkladné testování. Kromě toho lze očekávat, že se objeví jiné látky na bázi lithia, které budou ještě výhodnější. Na příklad modifikace molekul stávajících akaricidů a tím rozšíření jejich mechanizmu účinku. Z vědeckého hlediska je výše popsaný objev zajímavý ještě tím, že k němu došlo náhodou, a to správně naplánovaným experimentem s dobře definovanou kontrolní skupinou.       

doc. Ing. Jaroslav Hrabák, Ph.D.

 Zdroj: http://www.vcelaplus.cz/2017/06/revoluce-v-lecbe-varroazy/

Milé včelařky, milí včelaři,

dnes je první jarní den, na který jsme naplánovali spuštění již IV. ročníku studie COLOSS: Monitoring úspěšnosti zimování včelstev. Dovolujeme si Vás pozvat k účasti v projektu i v letošním roce. Dotazník bude dostupný zde do 31. května 2017.

Pro letošní ročník jsme připravili několik novinek:

vytvořili jsme webové stránky projektu ( www.coloss.cz ), kde najdete všechny aktuální informace i výsledky z minulých let;
zahrnuli jsme nové otázky, které se týkají zateplení úlů, přezimování oddělků, skončení snůšek atd., najdete je na konci dotazníku;
v realizačním týmu máme nové spolupracovníky z Katedry geoinformatiky PřF Univerzity Palackého v Olomouci, podílejí se na vyhodnocování dat;
ve spolupráci s MVDr. Martinem Kamlerem, který se dlouhodobě zabývá problematikou nosematózy, nabízíme ZDARMA pro účastníky studie vyšetření mrtvolek na nosematózu, avšak vzorky musíte doručit do 10. dubna 2017! Informace jsou zde.

Povědomí o studii se snažíme šířit mezi české včelaře, abychom získali dostatek odpovědí pro kvalitní vyhodnocení výsledků. Již od počátku úzce spolupracujeme s redakcí časopisu Moderní včelař, v čísle 3/2017 bude otištěno první avízo o letošním monitoringu a v čísle 4/2017 bude otištěn celý dotazník, který bude moci čtenář vyplnit „na papíře“ a pak odeslat klasicky poštou. Dohodli jsme se také s vedením Českého svazu včelařů na zveřejnění článku informujícím o projektu v časopise Včelařství, článek vyjde v čísle 4/2017. I v letošním roce spolupracujeme se Státní veterinární správou, které poskytujeme anonymně zpracované výsledky. Věříme, že tato spolupráce pomůže SVS reagovat na změny v českém i světovém včelařství. O výsledky projektu se zajímá i Ministerstvo zemědělství ČR, které nám v letošním roce velmi pomohlo, poskytlo nám detailní avšak stále anonymní informace z centrální databáze včelstev chovaných na území ČR, díky tomuto výpisu z databáze se budeme moci soustředit na přesnější analýzy příčin ztrát včelstev.

Na podzim opět plánujeme seminář, který se bude konat v Olomouci. Letošní účastníci studie, kteří nám poskytnou e-mail, budou mít možnost se na seminář registrovat přednostně. Momentálně domlouváme přednášející a hledáme vhodný termín. Na začátku léta se letošní účastníci dozvědí rámcový program i termín konání.

Přesnost, správnost výsledků a vůbec smysl celého projektu závisí na Vás včelařkách a včelařích, bez Vaší účasti nebudeme mít data k vyhodnocení, prosíme, vyplňte letošní dotazník a pomozte nám zapojit i další včelaře ze svého okolí!

Těším se na spolupráci

S pozdravem

Jiří Danihlík

národní koordinátor projektu

www.coloss.cz

monitoring.vcely@gmail.com

Strukturu několika včelích virů, které ohrožují populace tohoto hmyzu, popsal tým vědců z institutu CEITEC Masarykovy univerzity vedený Pavlem Plevkou. Odborníkům se jako prvním podařilo popsat viry až na úroveň atomů a sledovali také změny ve struktuře virů při infikování buněk. Jejich práci publikoval prestižní časopis PNAS. Znalost struktury virů může pomoci při hledání možností, jak virové nákazy u včel omezit. Informovala o tom Masarykova univerzita.

V severní Americe i v Evropě poklesly v posledních desetiletích výrazně počty včelstev. Příčinou jejich vymírání jsou mimo jiné virové infekce. V současnosti je známo asi 25 včelích virů, které způsobují závažná onemocnění, jako je deformace křídel. „Mezi nejdůležitější patří ty z rodin iflavirů a dicistrovirů. Podařilo se nám popsat čtyři druhy virů, zástupce z obou těchto rodin,“ uvedl Plevka.

Na určení struktury virů pracovali odborníci zhruba dva roky. Podařilo se jim nakonec popsat nejen to, jak viry vypadají, ale také způsob, jakým infikují buňky. „Virová infekce začíná tak, že viry pronikají do buněk, kde uvolňují svou genetickou informaci. Buňka ji převezme a začne produkovat další viry. Genom si viry chrání proteinovým obalem, který se tak musí v jeden okamžik rozevřít a uvolnit jej. Právě tento moment se nám také podařilo popsat,“ doplnil Plevka.

Na výzkumu spolupracuje s Antonínem Přidalem z Mendelovy univerzity v Brně, který vědcům z Masarykovy univerzity připravuje včelí kukly infikované viry. Ten uvedl, že dostal mimořádnou příležitost podílet se na výzkumu, který má klíčový význam pro řešení nových problémů v chovu včely medonosné. „V laboratoři včelařského oddělení byla technika infikace včel osvojena na takové úrovni, že se stala rutinou umožňující infikaci i velkých množství včel, která jsou potřebná pro následné strukturní studie,“ řekl Přidal.

Strukturní virologové z CEITECu se kromě včelích virů zaměřují také na viry lidské, především pikornaviry, což je velká rodina mikroorganismů, které způsobují řadu onemocnění, od běžného nachlazení až po záněty mozku. Zajímají se také o takzvané bakteriofágy, viry napadající bakterie, které by se potenciálně mohly využívat v boji proti bakteriálním infekcím místo antibiotik.

Zdroj: http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/brnensti-vedci-popsali-strukturu-viru-napadajicich-vcely

V rámci 3 ročníku Monitoringu úspěšnosti zimování včelstev 2015/16, mají zájemci možnost se zúčastnit tohoto projektu vyplněním krátkého dotazníku. Podobnosti a další informace naleznete v tomto dopise.      

Vážená včelařko, vážený včelaři,

dne 22. března jsme zahájili v pořadí již třetí ročník Monitoringu úspěšnosti zimování včelstev 2015/16, tohoto monitoringu jste se účastnil/a v loňském roce, a proto si dovolujeme Vás opět oslovit a požádat Vás o vyplnění letošního dotazníku.

DOTAZNÍK JE DOSTUPNÝ NA ADRESE WWW.COLOSS.CZ A JE PŘÍSTUPNÝ DO 31. KVĚTNA 2016.

Sbíráme odpovědi i od včelařů, kteří úhyny neměli, neboť jejich pozorování jsou také důležitá pro vyhodnocení loňské sezóny, proto neváhejte a zúčastněte se!!

V loňském roce jsme mohli pozorovat vliv letního ošetření včelstev proti varroóze. Včelaři, kteří aplikovali léčiva jako Gabon, kombinovali Gabon s krátkodobými odpařovači kyseliny mravenčí nebo použili přípravky na bázi thymolu, měli výrazně nižší ztráty včelstev než ostatní včelaři. V letošním roce se opět zaměříme na sledování ošetření proti varroóze, monitorujeme také výskyt pokálených včelstev, tedy potenciální výskyt nosematózy, podrobné výsledky naleznete v tomto článku, který vyšel i v Moderním včelaři 6/2015.

Novinkou letošního roku je spolupráce se Státní veterinární správou, která o výsledky projevila zájem. Není třeba se však obávat sankcí ze strany státního dozorového orgánu. SVS dostane pouze anonymní výsledky studie, stejně jako všichni ostatní včelaři, protože je opět budeme publikovat ve včelařském tisku na konci roku 2016. Důležité ale je, že SVS má o výsledky zájem, protože na jejich základě může lépe reagovat na potřeby včelařů a hlavně mít díky studii informace přímo od nich.

Ti z Vás, kteří nám chtějí aktivně nebo pasivně pomoci s šířením informací o studii, mohou využít materiály umístěné zde. Najdete tam prezentaci, kterou můžete využít během včelařských schůzí a jiných setkání včelařů, dále pak bannery na webové stránky i vyhodnocení z minulých ročníků. Budeme rádi, když nám pomůžete s šířením dotazníků mezi včelaře v okolí. Pokud chcete vytištěné dotazníky zaslat poštou domů, kontaktujte nás zde.

Aktuální informace budou průběžně zveřejňovány na www.mojevcely.eu

Takže závěrem – pojďme na to!

S pozdravem

Mgr. Jiří Danihlík, Ph.D.

národní koordinátor projektu

monitoring.vcely@email.cz

www.mojevcely.eu – další informace o projektu a osobní stránky koordinátora

www.coloss.cz – link přímo na dotazník

                Všichni již známe výsledky vyšetření zimní měli na spad roztoče Varroa destructor. Přestože mnoho z nás má pochybnosti o smyslu a validitě tohoto vyšetření,  jedná se o povinné vyšetření. Bez ohledu na tyto výsledky by měl včelař znát zdravotní stav každého svého včelstva v průběhu celého roku. Pravidelným monitoringem a  včasnými preventivními  zásahy již v průběhu léta snižovat populaci roztoče. I po podzimním ošetřování se nepodařilo v některých včelstvech roztoče zcela vyhubit. Při sběru zimní měli zcela jistě každý ví o včelstvech, která bez ohledu na výsledky směsného vzorku, mají problém. Plošné jarní ošetření včelstev nátěrem víček plodu není dle mimořádného veterinárního opatření na letošní rok potřeba provádět  (zveřejněno také na našich stránkách), určitě je vhodné nejrizikovější včelstva takto ošetřit.

                Toto jarní ošetřování je jedním z nejúčinnějších způsobů ošetření včelstev proti roztoči Varroa destruktor. V příloze najdete stručný postup  přípravy léčiva i postup samostatného nátěru víček včelího plod ZDE včetně příbalových informací použitých léčiv ZDE a ZDE. Navíc díky včelařům ze Semil se můžete podívat i na krátké video  ZDE, kde je vše názorně vysvětleno a detailně  ukázáno. Pokud přesto vzniknou pochybnosti nebo další otázky, kontaktujte našeho zdravotního referenta, který Vám s tímto ošetřením poradí a pomůže. 

Na tomto videu ZDE se můžete detailně seznámit s životem našeho věčného nepřítele – roztočem Varroa destructor. V úvodu je napadená včela, kterou oplodněná samička roztoče využívá k přemisťování a hledání buňky se včelím plodem, kde by mohla naklást svá vajíčka. Pomocí předních nožiček hledá kleštík včelu ve svém nejbližším okolí (na nohách má smyslové orgány, kterými včelu „vycítí“).

Samičky kleštíka jsou viditelné pouhým okem. Jsou příčně oválné, široké 1,5-1,9 mm a dlouhé 1,1-1,5 mm. Zpočátku jsou žlutobílé, později červenohnědé až hnědé. Jsou lesklé. Nečlánkovaný hřbetní štít plně překrývá čtyři páry noh a ústní ústrojí.
Samečci kleštíka jsou velcí 0,8 mm a jsou šedobílí s měkkou pokožkou. Jejich tělo je okrouhlé.

               Vývojový cyklus kleštíka probíhá "skrytě" na zavíčkovaném včelím plodu. Proto je tak obtížné jeho sledování a následný výběr způsobu jeho likvidace, který by byl současně šetrný ke včelám a jejich plodu.

                V určité chvíli před zavíčkováním přechází z dospělé včely do plodové buňky oplozená samička roztoče (jedna ale i více). Do trubčích buněk proniká 50 hodin před zavíčkováním, do dělničích 20 hodin. Po zavíčkování se přisaje na včelí larvu a živí se její hemolymfou. Asi po 60 hodinách od zavíčkování se roztoč larvy pustí a naklade 2–5 vajíček ke stěně buňky na takové místo, aby je včelí larva resp. předkukla netísnila. Z vajíčka se během krátké doby líhne šestinohá larva roztoče. Během šesti dnů se vyvinou pohlavně zralí samečci a během osmi dnů samičky. Celá rodinka roztočů saje hemolymfu ze stejného otvoru na břiše včelí kukly. Důležitým orientačním bodem v buňce je místo s výkaly po samičce roztoče. Zdržuje se na něm nejprve samička, ale později je vyhledají vylíhnutí mladí jedinci, kteří se zde shromažďují za účelem páření. Dceřiné samičky dosahují pohlavní dospělosti za 24 hodin. Samečci po spáření ještě v buňce hynou a oplozené samičky se uchycují na včele dokončující svůj vývoj. Spolu s ní opouštějí buňku. Roztočí samičky upřednostňují k rozmnožování trubčí plod, především z důvodu jejich delšího vývoje. Roztočí matka s potomstvem opouští buňku na mladé včele, ale co nejrychleji se všichni stěhují na starší včely, které je opět přenesou k dalšímu včelímu plodu.

V období rozmnožování je na včelím plodu až 80% všech roztočů ve včelstvu. Roztoči jsou přenašeči mnoha chorob, čímž trpí především mladé včely – např. deformacemi křídel, sníženou životaschopností, poruchami chování, ale především snížením odolnosti proti bakteriálním a virovým nákazám. Takto oslabené včelstvo může být následně vyloupeno včelstvem silnějším, které si však kromě jeho zásob odnese do svého úlu také mnoho roztočů. Určité procento přenosu roztoče z jednoho včelstva do druhého mají také na svědomí trubci, kteří jak víme, nejsou při zalétávaní v žádném včelstvu vnímáni jako cizí element. Naopak je včely na česně ochotně vpouštějí do úlu. 

Zajímavá je také rychlost množení tohoto roztoče. Samička žije kolem 2 -3  měsíce a mezitím může svůj rozmnožovací cyklus opakovat až 8 x. nejčastěji se rozmnožuje na trubčím plodu, kde k tomu má od zavíčkování 14 dní. Pokud tedy na jaře máme ve včelstvu např. jen jednu samičku, tak v ideálním případě po pouhém prvním cyklu od položení vajíček nám ve včelstvu přibudou 3 nové oplozené samičky, po druhém cyklu jich je ale již 9 atd., atd., orientační nárůst roztočů – viz. tabulka:

Zde najdete detail článku